V českém prostředí je partnerem projektu Česká zemědělská univerzita a Karlova univerzita. Celkem naše konsorcium čítá 15 partnerů z řad výzkumných organizací, zástupců vlády a univerzit, které koordinuje WIP Renewable Energies, Německo.
Tento projekt byl finančně podpořen Rámcovým programem pro výzkum a inovace EU: Horizont 2020 na základě smlouvy o poskytnutí grantu č. 836819.
Řešitelé za ČR
Za Českou zemědělskou univerzitu vede projekt TRACER Ing. Markéta Hendrychová, Ph.D. pocházející z Mostu, srdce severočeského uhelného regionu. Po vystudování Krajinného inženýrství na FŽP ČZU v Praze začínala podrobněji zkoumat posttěžební krajinu v rámci doktorského studia a zaměstnání ve Výzkumném ústavu pro hnědé uhlí. Oblast jejího výzkumu se soustředí zejména na srovnávání ploch s různým managementem - především rozdíly ploch technicky rekultivovaných a ponechaných samovolné sukcesi z hlediska pedologie, tak i biodiverzity (zejména rostlin, bezobratlých a ptáků, čerstvě také zkoumá efekt biouhlu na produkční schopnosti zemědělských rekultivací, ujímání a růst dřevin nebo vinné révy na výsypkách. Získané poznatky uplatňuje v projekční činnosti (návrh biologické rekultivace) na úrovni dokumentací pro územní a stavební řízení, podílela se ale také na tvorbě souhrnných plánů sanace a rekultivace několika hnědouhelných lomů a dalších koncepčních dokumentech a studiích v Ústeckém kraji. Její praktické zkušenosti oceňují studenti Rekultivací, Land Reclamation, Ochrany přírody nebo Krajinného plánování na její mateřské Fakultě životního prostředí ČZU v Praze (Katedře biotechnických úprav krajiny). Profesním koníčkem jí je pořizování leteckých fotografií nejen industriálních regionů, kde díky rekultivacím dochází k obrovským pozitivním změnám v krajině.
Za Karlovu univerzitu je hlavním řešitelem projektu TRACER prof. Jan Frouz. Velmi zkušený vědec v oblasti ekologie mravenců, včel a obecně půdních organismů, který se mimo jiné úspěšně zaměřuje na studium interakce bezobratlých, rostlin, mikroorganismů a abiotického prostředí a jejich významu při tvorbě půd a v koloběhu živin; úlohu těchto interakcí při vývoji ekosystémů poškozených velkými a rozsáhlými disturbancemi, zejména na výsypkách po těžbě uhlí. Je aktivním popularizátorem vědy, své výsledky přenáší jak do praxe, tak i svým studentům. V současné době je zástupcem ředitelem Ústavu pro životní prostředí, je zaměstnán i v Biologickém centru AV ČR a má za sebou spoustu kvalitních grantů a projektů včetně mezinárodních, řešící interakce v půdě od mikro úrovně přes povodí až po krajinné měřítko.